|
A ty makronutrienty je potřeba si pohlídat, aby byly kompletní - takže, aby bylo dostatečné zastoupení Omega3 mastných kyselin, méně nasycených tuků, v těch sacharidech, aby bylo dostatek vlákniny - zhruba, aby tam bylo 25g vlákniny za den, co by člověk měl sníst a protein, o tom si řekneme více.
Význam proteinu ve své podstatě daleko převyšuje samotnou výživu nebo tvorbu svalové hmoty, jak má řada lidí prostě zafixováno - "Ano protein, to je pouze pro sportovce na svaly." Ano protein je důležitý i pro sportovce, ale je důležitý úplně pro každého jako základní výživa - sestávající z 22 aminokyselin. Když si představíme, že tělo umí protein rozložit na jednotlivé aminokyseliny, aby ta výživa šla do svalů - tělo si dokáže samo vyprodukovat zhruba polovinu těch aminokyselin až na 9, které jsou tzv. esenciální - ty organismus neumí vytvořit, a ty musí být dodáv&aac ute;ny každý jeden den do těla a proto potřebujeme ten protein.
Na ten protein-bílkovinu se podíváme detailněji z hlediska výživy.
Nedá se nahradit žádnou jinou živinou. Základní rozdělení je podle původu - protein rostlinný/živočišný.
Důležité je mít ve stravě 50% rostlinného a 50% živočišného proteinu !
Rostlinné jsou většinou nekompletní - neobsahují všechny ty aminokyseliny. Živočišné jsou kompletní. To však neznamená, že by člověk měl jíst jen ty živočišné. Nejnovější výzkumy prokázaly, že pro člověka je optimální mít 50/50 denního příjmu proteinu.
Rostlinné jsou pro tělo lepší - mají nižší kalorickou hodnotu. V živočišných je zase menší výživová hodnota minerálů, vitamínů, vlákniny....
Zatímco rostlinné toho obsahují více, proto jsou zdravější, zase ale nejsou kompletní.
Jediný rostlinný protein, který je kompletní je rostlinná bílkovina ze sóji, což je základem našich produktů, kdy při využití speciální technologie na získávání proteinu ze sóji - ze 100 kg sóji se vyrobí pouze 2 kg toho nejčistšího proteinu - tzv. izolátu. Tedy věci, co tam nemají být, co pro tělo nemusí být až tak prospěšné, nejsou prostě obsaženy.
Další důležitá věc - jsou šetrnější na životní prostředí než živočišné proteiny - tedy zase platí 50/50 !
Zajímavá věc z hlediska významu proteinu je schopnost potlačit hlad.
Člověk, když má ve stravě dostatek bílkovin, tak má větší pocit zasycení a menší chutě.
Je to dáno tím, že vlastně při tom vstřebávání proteinů se vysílá signál do mozku, že tělo dostává výživu, že je spokojeno, takže nepotřebuje další energetickou stravu a tudíž ten signál je nemít další tendence si něco "zobnout". Prostě pocit většího zasycení.
Pro lidi, kteří chtějí hubnout je zcela zásadní - mít dostatek proteinu nejen pro výživu svalové hmoty, ale hlavně že to dá signál zasycení do mozku - což omezí pocit hladu a chutí, takže logicky to vede v celkovém důsledku k menšímu příjmu kalorií - zmenšení porcí, což je potřeba.
Protein také zamezuje rychlému kolísání hladiny cukru a inzulínu v krvi.
Při dodání něčeho sladkého se dostaví inzulínová reakce na snížení cukru v krvi a záhy se zase dostaví hlad - a zase člověk jde instinktivně po něčem sladkém, aby to dohnal. Vede to k tomu, že se ukládají tuky, člověk má pocit stálého neuspokojení, může být až nervozní - to je ten proces, kterým prochází řada lidí, kteří si říkají - "omezím jídlo - budu jíst málo". Já to každodenně sleduji na konzultacích s lidmi, kdy řada z nich jsou podvyživení z hlediska bílkovin - tělo zpomalí jejich metabolismus, jsou v průběhu dne unavení, často mají špatný spánek a probouzí se neodpočatí a ukládají na tuky, jakoby na horší časy.
|
